Pojem a léčba erektilní dysfunkce

Definice a rozšíření

Definice erektilní dysfunkce je neschopnost udržet erekci penisu v dostatečné tvrdosti a po dostatečně dlouhou dobu, nutnou pro kvalitu pohlavního styku. Podle epidemiologických dat je erektilní dysfunkce poměrně častým jevem. Vyskytuje se u více než poloviny populace mužů nad 50let, ale není vzácná ani u mladších mužů. Potíže s erekcí měla alespoň dočasně během života většina mužů. Rizikové faktory pro onemocnění erektilní dysfunkcí jsou kouření, ateroskleróza, cukrovka, operace v pánvi. Často se také vyskytuje erektilní dysfunkce při léčbě hypertenze (vysokého krevního tlaku), snižováním krevního tlaku pomocí léků. Hypertenzí trpí v České Republice mnoho lidí. Podobně i některé další léky mohou mít vliv na schopnost erekce. Potíže s erekcí se mohou objevit náhle nebo pozvolna. Náhlá ztráta schopnosti erekce může být příznakem jiného, závažného onemocnění.

Diagnostika erektilní dysfunkce

Erektilní dysfunkce může být příznakem závažného onemocnění, například ischemické choroby srdeční, cukrovky, cévní mozkové příhody, atd. Je proto vhodné erektilní dysfunkci pečlivě vyšetřit u lékaře.

Diagnostické metody se během posledních let výrazně zlepšily, zejména použitím ultrazvuku. Diagnostika je v současnosti převážně neinvazivní a daleko přesnější. Jejím cílem je určení typu erektilní dysfunkce.

Základem vyšetření je podrobná anamnéza a fyzikální vyšetření. Z fyzikálního vyšetření se zaměřuje na oblast pánve a zevního genitálu. Specifické vyšetření pro erektilní dysfunkci zahrnuje vyšetření penisu v klidu a při erekci vyvolané podáním vasoaktivní látky injekcí přímo do topořivého tělesa. Základem diagnostiky je ultrazvukové vyšetření doplněné měřením cévních průtoků. Jedná se tedy o neinvazivní a nebolestivé vyšetření. Další vyšetřovací metody, jako jsou rentgenová vyšetření s aplikací kontrastní látky do žíly nebo přímo do topořivých těles, se provádí zcela výjimečně. Dále u specifických případů, se provádí vyšetření pomocí magnetické rezonance a s pomocí dalších složitějších metod.

Na základě interního vyšetření lékař zjistí, zda erektilní dysfunkce není příznakem jiného závažného onemocnění. Je-li tomu tak, je třeba léčit onemocnění, které erektilní dysfunkci způsobilo a samotnou léčbu erektilní dysfunkce odložit až po úspěšné léčbě onemocnění. Jako příklad lze uvést ischemickou chorobu srdeční s rizikem infarktu, riziko cévní mozkové příhody při hypertenzi (vysokém krevním tlaku) a aterosklerózu, cukrovku atd.

Pokud je vyloučené závažné interní onemocnění, pravděpodobně stojí za poruchou erekce organická příčina. Nejčastější příčinou bývá porucha krevního zásobení aterosklerózou přívodných artérií. Z metabolických vad je velmi riziková cukrovka, kombinuje v sobě riziko postižení artérií i poruch nervových vláken. Neurogenní příčina může souviset s neurologickým onemocněním, nebo postižením periferních nervů při operacích v oblasti pánve. Stává se patrně nejčastěji po radikální operaci nádoru prostaty. Cílem vyšetření je tedy přesně určit příčinu zhoršení nebo ztráty erekce, a tímto směrem zaměřit léčbu. Pokud nenajdeme organickou příčinu, například zhoršený krevní přívod aterosklerózou, poruchu žilního odtoku a podobně, porucha může mít příčinu psychogenní. Ta je v současnosti spíše méně častá.

Rozdělení příčin

Příčiny erektilní dysfunkce se rozdělují na psychogenní a organické. Organické mohou být cévní, neurogenní a další. Nejčastěji se diagnostikuje organická příčina, a z té je to dále arteriogenní. Aterosklerózou jsou změněny přívodné artérie, tím dochází k nedostatečnému přívodu krve k udržení erekce. Další příčina erektilní dysfunkce je způsobena po operaci v pánvi. Nejčastější operací je v současné době radikální prostatektomie(nádor prostaty). Dříve před dvaceti a více lety se předpokládalo že nejčastější příčina je psychogenní. To se změnilo rozvojem diagnostických metod (zejména ultrazvuku) a zavedením nových účinných léků s látkou sildenafil citrát apod.). Psychogenní příčina bývá nejčastěji u mladších pacientů. Orientační pomůckou k odlišení psychogenní a organické příčiny je noční erekce. K nočním erekcím dochází nezávisle na erotogenní stimulaci, a pokud je pacient má, pak je příčina spíše psychogenní a naopak.

Léčba erektilní dysfunkce

V současné době je účinnost léčby erektilní dysfunkce vysoká. Podmínkou účinnosti je co nejpřesnější diagnostika. Dalším velkým pokrokem v léčbě je objev nových léčebných přípravků s vysokou efektivitou.

Léčba poruch erekce způsobené poruchou cévního zásobení. Na poruchu erekce se užívají léky, které jsou schopny zvýšit přívod krve do topořivých těles. Nejznámějším lékem je Viagra obsahující účinnou látku sildenafil citrát. Užitím těchto léků dojde k rozšíření přívodných artérií ovlivněním složité regulace krevního zásobení v topořivých tělesech. Kromě látky sildenafilu existují léky s podobným mechanismem účinku – tadalafil (Cialis), vardenafil (Levitra) a avanafil (Spedra).

Jednotlivé produkty se liší rychlostí nástupu a dobou trvání účinku – viz tabulka.

Avanafil               Sildenafil         Tadalafil       Vardenafil

Nástup účinku:         15 -30 minut       60 minut          30 minut       25 – 60 minut

Doba trvání účinku: více než 6 hodin   4 – 5 hodin   až 36 hodin   4 – 5 hodin

Léky s těmito účinnými látkami (viz. tabulka), nesmí užívat osoba užívající léky(nitráty) při ischemické nemoci srdeční. Při souběžném užití léků hrozí závažné až smrtelné komplikace. Před léčbou těmito léky je nezbytné podrobné vyšetření a konzultace s lékařem.

Efektivita těchto léků je zvýšení přítoku krve do topořivých těles. Bez erotické stimulace k samotné erekci po užití léku nedojde. Po dosážení erekce běžným způsobem vzrušením, nebo fyzickou stimulací, lék zlepšuje kvalitu a délku erekce. Při nedostatečném účinku je možné zvýšit dávku léku, ale pouze po poradě s lékařem.

Pokud není tabletová léčba vasoaktivními (viz nahoře) léky nedostatečně účinná. Další možností v léčbě erektilní dysfunkce je přímá injekce léků do topořivých těles. Tato léčba se nazývá intrakavernózní léčba (topořivá=kavernózní). Dnes se již používá nejčastěji blokátor prostaglandinu E v preparátech Karon a Caverjet. Tato léčba vyžaduje dobrou spolupráci mezi pacientem a lékařem. Pacient se sám naučí aplikovat tyto injekce. Výhodou této metody je její velmi vysoká účinnost. Nevýhodou je nutnost injekce, tedy nepříjemná forma aplikace a riziko vedlejších účinků. Největším rizikem této léčby je dlouhodobá erekce, která již není spojená s erotickými stimuly. Tento stav se nazývá priapismus (dříve majčení nebo chorda

veneris). Tato erekce může trvat i několik hodin a je velmi bolestivá. Trvá-li déle jak 4 hodiny, dochází k změnám v topořivých tělesech, které pak další erekci znemožní. Na toto riziko je dobré být uozorněn a být informován o tom, kde je možné tuto komplikaci rychle a účinně léčit.

Další alternativou intrakavernózní injekční léčby je aplikace podobné látky do močové trubice pomocí speciálního aplikátoru. Tato léčba je velmi drahá, má nižší účinnost a vyšší pravděpodobnost vedlejších účinků, což je důvodem méně rozšířené metody u nás v České Republice.

Další jinou metodou je použití vakuových pump. Je to speciální vakuová komůrka, kam se vloží penis. V něm dojde díky podtlaku k erekci. Poté je z vakuové pumpy stažen speciální plastový pružný kroužek na kořen penisu. Kroužek slouží k blokádě odtoku krve žilním řečištěm a je takto udržována erekce i nadále. Je třeba varovat od použití neověřených vakuových pump k tomuto konkrétnímu užití. Jejich použití je bez záruky a může být nebezpečné. Jistotou je návštěva specializované andrologické poradny.

Při neúspěšné léčbě výše zmíněných metod je posledním krokem použití penilních protéz. Jde o operativní zákrok, kdy se odstraní funkční tkáň topořivých těles a místo ní se vloží speciální protéza. Je to nevratný krok, protože vlastní tkáň topořivých těles je navždy zničena. Penilní protézy jsou semirigidní (částečně ohebné), nebo inflantabilní (nafukovací). První typ udržuje penis ve stálé erekci. U druhého typu je speciálním mechanizmem dosaženo erekce pouze dle přání pacienta. První typ operace je méně finančně nákladný, ale bývá nekomfortní. U druhého typu se jeho cena se pohybuje nad 200 000 Kč.

Prevence

Podobně jako u jiných nemocí je lepší erektilní dysfunkci předcházet. Nejdůležitější je vyvarovat se rizikových faktorů, zejména kouření, obezitě a dalším faktorům, které vedou k obezitě a ateroskleróze.

Často kladené otázky na poruchu erektilní dysfunkce

Kolik mužů v běžné populaci má poruchu erekce?

Poruchy erekce jsou celkem časté a v naší populaci se vyskytují u zhruba poloviny mužů nad 50 let. K vysokému výskytu vede nezdravý životní styl s mnoha rizikovými faktory jako je: kouření, obezita, cukrovka a další nemoci nebo stavy, které vedou k ateroskleróze.

Jak se porucha erekce pozná a jak se vyšetřuje?

Porucha erekce se projevuje nedostatečným ztopořením penisu. Ta se může objevit náhle nebo pozvolna. Pokud zaznamenáte náhlou změnu kvality erekce, je na místě lékařské vyšetření, protože porucha erekce může být příznakem závažnějšího onemocnění. Nebo je možná účinná léčba, a tím zlepšení kvality života. V dnešní době se provádí vyšetření neinvazivními diagnostickými postupy, zejména vyšetření ultrazvukem. Podrobný popis vyšetřovacích metod je v kapitole Diagnostika erektilní dysfunkce.

Je možné ovlivnit zhoršenou kvalitu erekce změnou životního stylu?

Samozřejmě, že jde. Je to první věc nad kterou by se měl postižený erektilní dysfunkcí zamyslet, zda je třeba něco zlepšit, než navštíví lékaře. Spočívá v redukci hmotnosti při nadváze, nebo-li obezitě. Mít dostatečnou pohybovou aktivitu. Omezit kouření, užívání alkoholu, kávy či jiných drog (pervitin, heroin atd.). Snížení stresových situací, řádný odpočinek a spánek.

U kterých chorob není vhodné užívat lék (PDE-5) k podpoře erekce ?

Léky k podpoře erekce nemají příliš mnoho omezení. Nesmí se užívat při onemocnění anginou pektoris a užíváním léků nitrátů. Dále po prodělání čerstvé mozkové příhody, nebo infarktu. Při léčbě hematologické, kardiální a jaterní choroby by před případným užíváním těchto přípravků byste toto měli konzultovat se svým lékařem.

Jaké mohou být nežádoucí účinky léků (PDE-5) užívaných k léčbě erektilní dysfunkce?

Při dodržení doporučeného dávkování jsou léky na erektilní dysfunkci velmi bezpečné s minimem nežádoucích účinků. Mezi nejčastější nežádoucí účinky patří bolest hlavy, zčervenání, zažívací obtíže, překrvení nosní sliznice. Obávaná dlouhotrvající, bolestivá rekce (priapismus) nebyla u těchto přípravků zpozorována.

Které léky mohou způsobit nežádoucí účinek kvality erekce?

Nejčastěji se jedná o léky k léčbě vysokého krevního tlaku (beta-blokátory, ACE- inhibitory, centrálně působící léky) a léky k léčbě depresí ( tricyklická antidepresiva, inhibitory MAO, SSRI) . Negativní vliv SSRI na erekci je však ve srovnání z dřívějšími antidepresivy daleko menší.